Hodně Rakušanů se teď učí česky. Pokud však někteří sáhnou po učebnici. O níž bude řeč, poznají bohatost naší mateřštiny z druhé stránky. V knize, která se mi dostala do rukou, není pro jistotu uvedeno, jakým žákům je určena. Podle gramatiky, a nutno přiznat docela přehledné, to vypadá na mírně pokročilé. Podle rčení, která každou lekci doplňují, však na mimořádně vyspělé nebo zvláště otrlé.
Mezi Rakušany, kteří usilují o zvládnutí češtiny, jsou převážně lidé z obchodních kruhů, šéfové bank, pojišťoven a odborní poradci všeho druhu. Sáhnou-li po uvedené učebnici, pak se kromě skloňování, časování a jiných tajů české gramatiky například dozvídají, a to hned v první lekci, že někdo dělá brajgl od rána do večera nebo že všechno je na jedno brdo. Lze jen doufat, že příslušný šéf nebude chtít coby pilný žák zaperlit u své české kolegyně a nepoužije příležitostně dalšího výrazu z této lekce - nedělej cavyky. Kdyby šokovaná dáma nahlédla do jeho učebnice, mohla by namítnout, že je starý dotěra. Pak by už mohl vzpomínaný poradce použít slova ze třetí kapitoly a prohlásit, že je pěkně dožraný. Ráda bych se seznámila s cizincem, který vysloví slovo držgrešle. Pokud ano, pak ho může použít třeba při jednání na ministerstvu financí. O tom, že dře jako mezek, se pak může snažit přesvědčit svého představeného, ale probůh, ať neřekne váženému hostu na slavnostní večeři, že pije jako duha. Nebylo by divu, kdyby mu dotyčný host za takové nařčení vlepil facku, což jsou další nová slova ze čtvrté kapitoly. Náš student by pak už jen mohl dodat, že host je pěkný fakan a jeho přítelkyně pořádná fiflena. To už jsme v páté lekci. Tady je opět pár nezbytných znalostí pro konverzaci cizinců. Například že někdo má - pardon - plné gatě anebo je ohavná havěť, případně hlava skopová. Uplatní-li tyto čerstvě nabyté znalosti u svého spolužáka, pak riskuje, že mu tento odvětí Ty jsi přece největší hovado pod sluncem, s eventuálním dodatkem z kapitoly šesté Drž už konečně klapačku. Potkáte-li v Praze cizince, který s nečeským přízvukem nadšeně zvolá Hele, to je pěkná kost, pak vězte, že se už dopracoval do sedmé lekce této vzácné učebnice. A až se ve zpětné reakci dozví, že nemá šance, protože je starý křáp, porozumí, neboť i tento skvostný výraz má už ve svém slovníku. Když se snaživý žák prokousá příčestím trpným v kapitole osmé, doplní si ji o několik dalších pikantních výrazů: Ty jsi pěkná můra nebo Ta stará nádhera už je tu. Mám z tebe nervy v kýblu, obohacuje jeho češtinu další lekce, kde se naučí říci o někom, že je korunovaný osel. Snad ale neuplatní při zítřejší poradě větu z lekce desáté - Pacholci mizerní, dejte už pokoj s případným návrhem Dáme si raději panáka. Nepříjemné bude, když jim na potvoru přestane fungovat telefon a svinská práce bude ho opravit. Tím končí kapitola jedenáctá. Z následující vybírám: Tobě tak něco prozradit, ty slepičí prdelko anebo To je - promiňte - průser na celé čáře. Třináctá lekce je až na rčení Má nacpaný pupek docela přijatelná. Ve čtrnácté se náš pilný student - cizinec - dozví, co v naší krásné mateřštině znamená chytnout slinu, a v závěrečné lekci se naučí používat v současné době možná aktuální české rčení Krade jako straka a také výraz opačného významu Nedostal ani zbla. No a já tvrdím, že pokud cizinec vůbec ono zblo dokáže vyslovit, aniž si navěky zasukuje jazyk, pak se z této učebnice to zblo potřebné pro běžný život sotva naučí.