v hotelu Apolinář.
A kdo to zkusil a má rozum, ten do toho vycouval,
místo do hospody začal chodit radši na fotbal.
Ledvinová kolika a jater tvrdnutí,
to nemluvím ani časem o pořádném zblbnutí,
to nemluvím ani časem o pořádném zblbnutí.
Alkohol dělá divy,
spousta lidí se pak diví
druhej den, když vystřízliví
v hotelu Apolinář.
Alkohol dělá divy,
spousta lidí se pak diví
druhej den, když vystřízliví
v hotelu Apolinář.
Voda je chladná a venku hic
a ty se trápíš, že nemůžeš jít ven
jako spousta jiných žen.
Já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád.
Můžeš třeba křičet celou noc,
můžeš mě mlátit,
když pak řeknu dost
hranice překročí tvá zlost.
Já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád.
Čí jsou
ty vzpomínky až k ránu?
Mý, tvý,
já chci zapomenout.
Čím víc si s tím hlavu lámu,
někdy až k ránu,
někdy až k ránu
nebeskou bránu otvírám.
Malovala,
řek, ani o fous
jsem se nesplet,
já to chápu,
ve vzpomínkách zas tápu.
Já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád,
já tě mám vážně rád.
Čí jsou
ty vzpomínky až k ránu?
Mý, tvý,
já chci zapomenout.
Čím víc si s tím hlavu lámu,
někdy až k ránu,
někdy až k ránu
nebeskou bránu otvírám.
Čí jsou
ty vzpomínky až k ránu?
Mý, tvý,
já chci zapomenout.
Čím víc si s tím hlavu lámu,
někdy až k ránu,
někdy až k ránu
nebeskou bránu otvírám.
Chtěla jsi mě pořád líbat
a já před tebou utíkal.
Začalas mě tajně hlídat,
Chci dom, chci dom, chci dom.
Já mám doma malý bejby
a slušně zařízený byt.
Máš pěkný černý vlásky,
moc divný otázky.
Holka, já mám radši klid.
Chtěla jsi mě celej večer
a zas jenom pro sebe.
Prosil jsem a málem klečel.
Chci dom, chci dom, chci dom.
Já mám doma hodnou ženu,
a na ní pěkný vzpomínky.
Máš pěkný černý vlásky,
moc divný otázky.
Já mám radši blondýnky.
Díky moc, dík za pomoc.
Mám tu svoje taxi
a odveze mě dom.
Díky moc, dík za pomoc.
Promiň mi tu zmíňku,
mám radš blondýnku.
Dávám bacha na nemoc.
Chtěla jsi mě pořád líbat
a já před tebou utíkal.
Začalas mě tajně hlídat,
Chci dom, chci dom, chci dom.
Já mám doma malý bejby
a slušně zařízený byt.
Máš pěkný černý vlásky,
moc divný otázky.
Holka, já mám radši klid.
Díky moc, dík za pomoc.
Mám tu svoje taxi
a odveze mě dom.
Díky moc, dík za pomoc.
Promiň mi tu zmíňku,
mám radš blondýnku.
Dávám bacha na nemoc.
Díky moc, dík za pomoc.
Mám tu svoje taxi
a odveze mě dom.
Díky moc, dík za pomoc.
Promiň mi tu zmíňku,
mám radš blondýnku.
Dávám bacha na nemoc.
Čítával jsem častokrát,
když nechtělo se v noci spát.
Kolikrát na mne dýchnul čas
ze stránek, v kůži vázaných.
Těch příběhů, co dávno znám,
příběhů staletých,
láskou a závistí protkaných.
O zámcích,
kde vládnul hodnej král,
co spravedlivě panoval.
O věžích,
kam se každej bál.
Jenom já tam byl
ve svých představách.
Kolikrát jsem takhle jsem
do těch příběhů,
co dávno znám.
Kolikrát jsem takhle směl,
když jsem byl sám.
Na snění
už dávno není čas.
Nezmění
to ani přání,
co je v nás.
Znova vrátit se
do těch příběhů,
co teď už znám.
Teď už vím,
co nevěděl jsem dřív,
že bude pořád
o čem psát.
Jenom lhář
a hlupák by se smál
těm příběhům,
v kůži vázaným.
Ty totiž jsou
pořád v nás,
i když už na ně
není čas.
Ty totiž jsou
pořád v nás
zakletý.
Na snění
už dávno není čas.
Nezmění
to ani přání,
co je v nás.
Na snění
už dávno není čas.
Nezmění
to ani přání,
co je v nás.
Znova vrátit se
do těch příběhů,
co teď už znám.
Skoro celej tejden
trávím doma sám.
To, když se večer sejdem,
dáme řeč a kouř.
Skoro celej tejden
trávím doma sám.
To, když se večer sejdem,
dáme řeč a kouř.
Venku padal sníh,
lesk lidí v očích tvých.
To, když se do nich dívám.
Za to může kouř.
Odešla mi ráno,
dvakrát taková.
A nikde není psáno,
jak se zachová.
Možná bude tenká
a možná jako sud.
I když to bude holka
anebo prima kluk.
Žádnej se mi nediví,
že jsem dneska opilý.
Narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává,
že tak děsně nasávám.
Unavená spí.
Tak na našem hřišti
křičí malí svišti.
A mezi nimi kouká,
něco si snad brouká.
A když máma volá,
málo kdo odolá.
Jak to krásně voní.
Za to může kouř.
Žádnej se mi nediví,
že jsem dneska opilý.
Narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává,
že tak děsně nasávám.
Unavená spí.
Žádnej se mi nediví,
že jsem dneska opilý.
Narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává,
že tak děsně nasávám.
Unavená spí.
Unavená spí.
Unavená spí.
Dal jsem si na kuráž
kořalek pár.
Jinak bych snad utekl,
jak jsem se bál.
Džínsová byla si,
krásný dlouhý vlasy.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Řek jsem ti: "Ahoj,
jak pořád se máš?"
Jestli si se mnou
na zdravý dáš.
Pak na tu otázku,
jestli i na lásku.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Chvíli jsem se na tebe díval,
jak na půl odkrytá spíš.
Pak jsem ti chvilinku zpíval
o nás dvou. To přece víš.
O nás dvou jako v románu,
co nejblíž vedle tě mít.
Přesně tak,
jak jsem to měl v plánu,
tak s tebou co nejdíl žít.
Dneska mi vaříš jen,
já tě mám rád.
Věř, že bych šel pro tebe prát.
Jak ti jen dokážu, snad si tě přivážu.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Chvíli jsem se na tebe díval,
jak na půl odkrytá spíš.
Pak jsem ti chvilinku zpíval
o nás dvou. To přece víš.
O nás dvou jako v románu,
co nejblíž vedle tě mít.
Přesně tak,
jak jsem to měl v plánu,
tak s tebou co nejdíl žít.
Jestli mě jednoho dne vždy opustíš.
Dám si na řetízek,
to přece víš.
Potom se opiju,
obrázek rozbiju.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Móda, móda, móda, móda.
Bylo mít na krku kříž.
Chvíli jsem se na tebe díval,
jak na půl odkrytá spíš.
Pak jsem ti chvilinku zpíval
o nás dvou. To přece víš.
O nás dvou jako v románu,
co nejblíž vedle tě mít.
Přesně tak,