STANOVY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
schválené ustavující celostátní konferencí SSM dne 11. listopadu 1970, doplněné a upravené 1. sjezdem SSM dne 29. září 1972, II. sjezdem SSM dne 1. října 1977 i IV. sjezdem SSM dne 3. října 1987
Slib člena Socialistického svazu mládeže
"Stávám se členem SSM, abych svou prací a svým životem přispěl k budování a obraně socialistické vlasti."
STANOVY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
     Socialistický svaz mládeže je jednotnou, dobrovolnou, společenskou organizací, představitelem mladé generace ČSSR a blízkým spolubojovníkem KSČ. Sdružuje ve svých řadách chlapce a děvčata Československé socialistické republiky, aktivní budovatele a obránce vlasti.
     Socialistický svaz mládeže rozvíjí svoji činnost pod vedením Komunistické strany Československa - vedoucí síly naší společnosti. Vychází z programu a cílů KSČ, rozvojem všestranné činnosti získává pro jejich uskutečňování mladou generaci. Vede mladé lidi k činorodému vztahu k práci, studiu a životu v rozvinuté socialistické společnosti, usiluje o to, aby získávali v SSM zkušenosti z politické a veřejné činnosti a učili se být dobrými hospodáři své země, spolupodílí se na formování jejich třídního vědomí a socialistické morálky.
     Socialistický svaz mládeže cílevědomě připravuje a doporučuje své nejlepší členy za kandidáty na členství v Komunistické straně Československa. Přijetí člena SSM do řad KSČ je nejvyšším oceněním jeho činnosti.
     Socialistický svaz mládeže v celé své činnosti vychází z revolučního učení dělnické třídy marxismu-leninismu. Usiluje, aby si jej mladí lidé cílevědomě osvojovali a v každodenní práci tvořivě uplatňovali a rozvíjeli.
     Socialistický svaz mládeže se učí z revolučních zkušeností dělnické třídy, jejího předvoje - Komunistické strany Československa, z pokrokových tradic našich národů, z nejlepších zkušeností pokrokového dětského, mládežnického a dělnického hnutí, z příkladů obětavé práce a hrdinství dělníků, družstevních rolníků, inteligence a všech pracujících při výstavbě socialismu v naší vlasti.
     Socialistický svaz mládeže svou prací usiluje o rozvíjení a prohlubování socialistického vlastenectví, proletářského a socialistického internacionalismu ve vědomí a jednání mládeže, pečuje, aby z ní vyrůstali uvědomělí vlastenci a obránci socialistického společenství, aktivní bojovníci za mír a společenský pokrok. Iniciativně se podílí na upevňování bratrských internacionálních vztahů mezi echy a Slováky i národnostmi žijícími v ČSSR, mezi československou a sovětskou mládeží a její organizací - slavným Všesvazovým leninským komunistickým svazem mládeže. Rozvíjí spolupráci s mládežnickými a dětskými organizacemi socialistického společenství, posiluje přátelství s pokrokovou mládeží světa v boji proti vála: a imperialismu; za mír a socialismus. Aktivně se účastní činnosti pokrokových mezinárodních organizací dětí a mládeže, zejména Světové federace demokratické mládeže a Mezinárodního svazu studentstva.
     Socialistický svaz mládeže rozvíjí pracovní, studijní a společenskou aktivitu a podněcuje iniciativu mládeže ve všech odvětvích národního hospodářství, na školách, v místě bydliště a v ozbrojených silách. Přispívá k vědeckotechnickému pokroku a uvádění jeho výsledků do praxe. Podílí se na tvorbě a ochraně životního prostředí, na rozvoji kultury a umění, tělovýchovy, turistiky a branné výchovy mládeže. Pečuje o rozvoj společensky důležitých potřeb chlapců a děvčat a usiluje o jejich plnější uspokojování. Vyjadřuje a obhajuje oprávněné zájmy dětí a mládeže.
     Vede své členy k příkladnému plnění pracovních, studijních a občanských povinností, k aktivní účasti na urychlování sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti, přispívá ke zvyšování jejich smyslu pro odpovědnost, skromnost a čestnost. Vychovává své členy k úctě k práci, k dílu vykonanému předcházejícími generacemi, k pozornému vztahu ke starším, k rodičům, spolupracovníkům i vůči dětem. Klade velký důraz na kvalitní přípravu mládeže na její povolání a soustavné sebevzdělávání.
     Socialistický svaz mládeže jako představitel mladé generace předkládá orgánům a organizacím KSČ, státním a hospodářským orgánům a společenským organizacím iniciativní návrhy, které napomáhají v budování rozvinuté socialistické společnosti, k všestrannému a harmonickému rozvoji mladého člověka.
     Socialistický svaz mládeže je aktivní, nedílnou součástí Národní fronty. Iniciativně spolupracuje se všemi společenskými organizacemi a zájmovými svazy, které jsou v ní sdruženy. Spolu s nimi přispívá k jednotnému výchovnému působení, k rozvoji mnohostranné činnosti mladých lidí, k řešení jejich ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a zájmů.
     Aktivní účastí mládeže na řízení státu, hospodářství a řešení otázek života společnosti Socialistický svaz mládeže přispívá k dalšímu rozvoji a prohlubování socialistické demokracie, k upevňování disciplíny, socialistické státnosti a zákonnosti. Své členy a funkcionáře navrhuje za kandidáty na poslance zastupitelských sborů, do veřejných a společenských funkcí. Podněcuje jejich činnost, pomáhá jim v plnění náročných úkolů a rozvíjí iniciativu při vytváření podmínek pro činnost SSM a PO SSM a při řešení oprávněných potřeb a zájmů mládeže.
     Socialistický svaz mládeže upevňuje svoji organizační jednotu a buduje ji na principu demokratického centralismu, tvořivé iniciativy a aktivity členů a orgánů SSM.
     Nedílnou součástí Socialistického svazu mládeže je Pionýrská organizace SSM, která na základě programu a cílů KSČ, tvořivou prací a zajímavou činností pěstuje a prohlubuje ve vědomí dětí city socialistického vlastenectví, proletářského a socialistického internacionalismu, napomáhá formování marxisticko-leninského světového názoru, vede k vytváření ušlechtilých morálních vlastností a připravuje tak pionýry ke vstupu do SSM. Socialistický svaz mládeže cílevědomě pečuje o soustavné zvyšování úrovně práce Pionýrské organizace SSM. Své nejlepší členy i další občany kteří mají odpovídající politické, morální i odborné předpoklady a dobrý vztah k dětem, získává pro aktivní působení při jejich socialistické výchově. Iniciativně předkládá stranickým, státním a společenským orgánům návrhy na řešení problematiky dětí a Pionýrské organizace SSM.
I. ČLENOVÉ SSM, JEJICH POVINNOSTI A PRÁVA
1. Členství v Socialistickém svazu mládeže
     Členem SSM se může stát každý občan ČSSR ve věku od 14 do 30 let, který souhlasí s posláním, cíli a Stanovami SSM a v souladu s nimi chce v organizaci aktivně pracovat a podílet se na budování a obraně rozvinuté socialistické společnosti.
     Členy SSM se mohou stát i cizí státní příslušnicí žijící trvale na území ČSSR. O způsobu jejich přijímání rozhoduje ústřední výbor SSM.
     Vstup do Socialistického svazu mládeže je dobrovolný. O přijetí za člena rozhoduje členská schůze základní organizace, a to jednotlivě, na základě písemné přihlášky.
     Dokladem členství je platný členský průkaz Socialistického svazu mládeže.
     Člen SSM při převzetí členského průkazu stvrzuje svým podpisem slib tohoto znění: "stávám se členem SSM, abych svou prací a svým životem přispěl k budování a obraně socialistické vlasti."
2. Povinnosti člena SSM
     Člen Socialistického svazu mládeže je povinen:
a) být aktivním členem jedné ze základních organizací SSM. Iniciativně se podílet na práci a všestranném rozvoji činnosti své základní organizace, přispívat k prohloubení ideové, organizační a akční jednoty SSM;
b) plnit úkoly vyplývající ze Stanov SSM a usnesení orgánů SSM, osvojovat si marxisticko-leninský světový názor, seznamovat se s politikou a cíli Komunistické strany Československa a tvořivě se podílet na jejich uskutečňování;
c) osvojovat si vlastnosti , socialistického člověka, milovat svoji vlast - Československou socialistickou republiku, být příkladem v práci, učení a při obraně socialistické vlasti;
d) svými postoji a jednáním získávat pro cíle a postání SSM další mladé lidi, prosazovat kázeň a uvědomělou disciplínu, nové pokrokové metody a myšlenky urychlující vývoj . socialistické společnosti;
e) upevňovat internacionální vztahy s mládeží SSSR a zemí socialistického společenství, s pokrokovou mládeží celého světa, přátelství mezi národy;
f) zvyšovat svou politickou a odbornou přípravu pro práci a život v rozvinuté socialistické společnosti, všestranně rozvíjet své duševní a fyzické schopnosti;
g) uplatňovat a rozvíjet kritiku a sebekritiku;
h) platit stanovený členský příspěvek a pečovat o svůj členský průkaz.
3. Práva člena SSM
     Člen Socialistického svazu mládeže má právo:
a) zúčastňovat se jednání a spolurozhodovat o činnosti základní organizace, které je členem. Být přítomný na .jednání orgánů, které projednávají a hodnotí jeho činnost a chování;
b) volit, být volen, navrhovat kandidáty do orgánů SSM a PO SSM;
c) obracet se s návrhy, náměty, připomínkami, stížnostmi, kritikou, žádostmi o pomoc v řešení svého společenského uplatnění nebo osobního života na kterýkoliv orgán SSM, postupně až po ústřední výbor SSM;
d) vyjadřovat své názory a získané zkušenosti z činnosti organizace prostřednictvím dětského a mládežnického tisku;
e) aktivně se zúčastňovat činnosti i v dalších základních organizacích SSM;
f) využívat k činnosti majetek a zařízení Socialistického svazu mládeže a výhod, které organizace poskytuje.
4. Vyznamenání a odměny v Socialistickém svazu mládeže
     Členům SSM a PO SSM, kolektivům, základním organizacím a orgánům SSM, pionýrským kolektivům a orgánům, které dosahují příkladných výsledků v činnosti organizace i mimo ni, udělují orgány SSM odměny a vyznamenání.
     Socialistický svaz mládeže uděluje odměny a vyznamenání i občanům, kteří nejsou členy SSM, jsou však příkladem mládeži a svou prací SSM a PO SSM účinně pomáhají.
     Vyznamenání může být uděleno i cizím státním příslušníkům.
     Jako výraz ocenění mimořádných zásluh v práci mezi mládeží a dětmi ČSSR i v pokrokovém mládežnickém a dětském hnutí celého světa uděluje ústřední výbor SSM čestné členství v Socialistickém svazu mládeže.
     Udělování vyznamenání se řídí zásadami ÚV SSM. Členové SSM mají právo nosit vyznamenání, která jim byla udělena i bratrskými mládežnickými organizacemi.
     Nejlepší jednotlivce a kolektivy, kteří ve své práci dosahuji mimořádných výsledků, mohou orgány SSM doporučit na udělení státních vyznamenání.
5. Tresty v Socialistickém svazu mládeže
     Povinností základních organizací a orgánů SSM je především výchovně působit a vést své členy k nápravě chyb a nedostatků. Po vyčerpání prostředků, jakými jsou soudružská kritika a veřejné projednání přestupků, může členská schůze základní organizace nebo orgán SSM rozhodnout o udělení trestu, který musí mít především výchovný charakter a účinek. Za porušování Stanov SSM, cti a zájmů SSM lze potrestat:
a) napomenutím,
b) důtkou,
c) vyloučením.
     Udělení trestu může být spojeno s rozhodnutím 0 odebrání vyznamenání SSM, a to se souhlasem orgánu, který vyznamenání udělil.
     Člen orgánu SSM může být potrestán jen se souhlasem toho orgánu, jehož je členem, nebo na základě rozhodnutí vyššího orgánu.
     Člen, který byl potrestán, má právo se odvolat do jednoho měsíce k vyššímu orgánu, postupně až k ÚV SSM.
     Nejvyšším svazáckým trestem je vyloučení ze SSM. Vyloučený ze SSM může po jednom roce opět požádat o přijetí. Pokud byl vyloučen vyšším orgánem, může být znovu přijat jen se souhlasem tohoto orgánu.
6. Ukončení členství v Socialistickém svazu mládeže
     Členství v SSM může být ukončeno:
a) vyřazením z evidence, jestliže člen SSM po dosažení 30 let není členem orgánu SSM, PO SSM, nebo jejich pracovníkem a neprojeví zájem i nadále zůstat členem SSM;
b) zrušením členství z vážných důvodů, které členovi SSM neumožňují po dobu více než 6 měsíců zúčastňovat se života základní organizace a plnit povinnosti vyplývající ze Stanov SSM. O zrušení členství, po všestranném posouzení ve výboru, rozhoduje členská schůze základní organizace. Člen, kterému bylo zrušeno členství, může opět, jakmile pominou důvody, pro které bylo členství zrušeno, požádat o přijetí;
c) vyloučením pro vědomé poškozování cti a zájmů SSM, hrubé porušování Stanov SSM nebo socialistické zákonnosti.
O vyloučení rozhoduje členská schůze základní organizace. Usnesení o vyloučení nabývá platnosti po potvrzení okresním výborem SSM. V závažných případech může o vyloučení rozhodnout i vyšší orgán SSM.
II. ORGANIZAČNÍ VÝSTAVBA SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE. VNITROSVAZOVÁ DEMOKRACIE.
7. Socialistický svaz mládeže je organizačně samostatný. Vedoucí zásadou organizační výstavby SSM při plném respektování federativního uspořádání našeho státu je demokratický centralismus. Jeho hlavní zásady jsou:
a) všechny orgány SSM jsou voleny zdola nahoru;
b) orgány SSM pravidelně skládají účty a podávají zprávy o své činnosti jak organizacím, které je zvolily, tak vyšším orgánům;
c) menšina a jednotlivci se podřizují rozhodnutí většiny, po schválení usnesení je povinností všech aktivně se podílet na jeho plnění;
d) usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro nižší orgány, organizace i všechny členy;
e) orgány a organizace se mohou právoplatně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů nebo delegátů, rozhodnutí orgánů a organizací je pravoplatné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných;
f) kolektivnost v práci všech organizací a orgánů a osobní odpovědnost jednotlivců za plnění úkolů.
8. Organizační uspořádání a výstavba organizací a orgánů se buduje podle územní a výrobní zásady. Základní organizace se ustavují na pracovištích, školách a v místě bydliště, sdružují se do okresních, krajských a republikových organizací. organizace, jejichž působnost se vztahuje na příslušné území, je zpravidla nadřízena všem organizacím SSM v něm působícím.
9. Nejvyšším orgánem základní organizace je členská schůze, pro okresní a krajské organizace konference, pro územní organizace v ČSR a SSR sjezdy a pro SSM ČSSR sjezd Socialistického svazu mládeže.
     Vyšší orgán má právo zrušit usnesení nižšího orgánu, je-li v rozporu se Stanovami SSM a jeho usneseními.
     Schůze, konference a sjezdy volí výbory, které řídí činnost příslušných organizací mezi schůzemi, konferencemi a sjezdy v okruhu své působností. Volby se provádějí veřejným nebo tajným hlasováním. O způsobu hlasování rozhoduje příslušný orgán. V průběhu volebního období mohou být orgány SSM doplněny kooptací do výše jedné třetiny z počtu řádně zvolených členů orgánu.
     Členská schůze ZO SSM může výbor doplnit či změnit, je-li to nutné, volbou kdykoliv v průběhu volebního období.
10. Na jednání orgánů a organizací musí být zabezpečena svobodná výměna názorů, nikdo nesmí být za svůj názor pronásledován.
     Účast na věcném projednávání otázek dalšího rozvoje Socialistického svazu mládeže je nezadatelným právem každého člena, důležitou zásadou vnitrosvazové demokracie, která vytváří předpoklady pro upevňování uvědomělé disciplíny a vztahu členů ke své organizaci.
     Členové, nižší orgány a organizace mají právo se obrátit na vyšší orgány s návrhy, připomínkami a kritikou k práci SSM i k ostatním otázkám, které se týkají mladých lidí. Vyšší.orgány jsou povinny odpovědět na ně do jednoho měsíce, řešit je a správnou iniciativu nižších orgánů a organizací rozvíjet.
11. Orgány SSM si pro jednotlivé oblasti činnosti vytvářejí pomocné odborné aktivy - rady a komise. Ty se podle rozhodnutí příslušného orgánu a pod jeho vedením podílejí na rozvoji a kontrole činnosti, na získávání členů i ostatních mladých lidí pro širokou a všestrannou tvořivost a iniciativu.
12. Členové volených orgánů SSM i ostatní funkcionáři musí být příkladem svojí aktivitou, morálkou, musí odpovědně vykonávat svěřené funkce, z jejich plnění skládat účty organizaci nebo orgánu ve kterém pracují, a informovat o své činnosti organizaci nebo orgán SSM, který je do funkce navrhl. Při neplnění povinností může být člen z funkce odvolán.
     Členové volených orgánů SSM, pokud nejsou zvoleni řádnými delegáty se jednání příslušné konference nebo sjezdu SSM zúčastňují s hlasem poradním.
13. Pro běžnou práci při organizování a kontrole plnění usnesení a pro pomoc organizacím SSM v jejich činnosti vytvářejí orgány SSM na základě zásad stanovených ústředním výborem SSM aparát, který pracuje podle pokynů příslušného voleného orgánu.
III. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE SSM
14. Základním článkem organizační výstavby Socialistického svazu mládeže jsou základní organizace SSM. Vyjadřují se k problematice dětí a mládeže v okruhu své působnosti. V nich se především rozhoduje o konkrétních výsledcích a všestranném rozvoji činnosti SSM, o podílu na uskutečňování politiky Komunistické strany Československa, na plnění úkolů socialistického státu a Národní fronty.
     Vytvářejí se v průmyslových a zemědělských závodech, na stavbách a dalších pracovištích, na středních a vysokých školách, v ozbrojených silách a v místě bydliště, je-li tam nejméně pět členů SSM.
     Základní organizace SSM zanikne, klesne-li počet členů pod pět a má-li vyrovnány všechny finanční a majetkoprávní závazky.
     Ustavení a zánik organizace schvaluje příslušný okresní výbor SSM.
     Organizace může být zrušena rozhodnutím vyššího orgánu,je-li její činnost v rozporu se Stanovami SSM. Vůči tomuto rozhodnutí se lze odvolat do jednoho měsíce, postupně až k ústřednímu výboru SSM.
15. Nejvyšším orgánem základní organizace je členská schůze. Schází se podle potřeb, zpravidla jedenkrát za dva měsíce, nejméně však pětkrát do roka. Určuje zaměření činnosti v okruhu své působnosti. Rozhoduje o hospodaření s finančními prostředky a majetkem organizace.
     Výroční členská schůze se koná jednou za rok. Projednává zprávu o činnosti od minulé výroční členské schůze a schvaluje plán činnosti na další období.
     Na ustavující, výroční, v případě potřeby na členské schůzi členové volí předsedu, další funkcionáře výboru a revizory. Výbor řídí činnost organizace mezi členskými schůzemi, zajišťuje plnění usnesení vyšších orgánů a členské schůze. O své činnosti podává zprávu členské schůzi a o činnosti organizace informuje vyšší orgán SSM. Prostřednictvím volených delegátů se ZO SSM zúčastňuje práce a voleb vyšších orgánů SSM.
16. Hlavním úkolem základních organizací SSM je:
a) všestrannou činností se podílet na přípravě mladých lidí pro práci a život v rozvinuté socialistické společnosti, uspokojovat a prosazovat jejich oprávněné potřeby a zájmy, napomáhat řešit jejich pracovní, studijní i osobní problémy, získávat a přijímat je za členy SSM;
b) ve své činnosti aktivně rozvíjet ideově výchovnou práci, prohlubovat znalosti marxismu-leninismu, politiky KSČ, získávat mladé lidi pro její uvědomělé uskutečňování. Vést je k hrdosti na dosažené úspěchy při výstavbě socialismu, rozvíjet revoluční tradice dělnické třídy a komunistické strany, prohlubovat v jejich vědomí a konání city socialistického vlastenectví, proletářského a socialistického internacionalismu, pěstovat v nich lásku a hluboký vztah k mládeži a lidu SSSR a k zemím socialistického společenství;
c) vést mladé lidi k úctě a uvědomělému vztahu k práci a ke studiu, ke zvyšování kvalifikace, k odborné zdatnosti a zručnosti, organizovat jejich účast na plnění národohospodářských úkolů, volebních programů Národní fronty, podněcovat mladé lidi k řešení veřejných záležitosti, dalšího rozvoje pracoviště, školy, místa bydliště, úzce spolupracovat s národními výbory, orgány a organizacemi sdruženými v Národní frontě i ostatními organizacemi a institucemi při rozvoji všestranné činnosti SSM, při výchově mladé generace a při budování socialistické vlasti;
d) rozvíjet mnohostrannou zájmovou činnost, organizováním kulturní, tělovýchovné, sportovní a branné činnosti přispívat k účelnému využívání volného času mladých lidí;
e) soustavně pečovat o Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže, přebírat patronáty nad pionýrskými oddíly a skupinami, pověřovat své členy prací v PO SSM;
f) plnit usnesení vyšších orgánů, pečovat o pravidelný vnitrosvazový život, dodržovat směrnice o hospodaření SSM a zásady vedení členské evidence.
17. Ve velkých základních organizacích a se zřetelem na konkrétní podmínky se rozhodnutím členské schůze ustavují svazácké skupiny, které si volí vedoucího, jenž je schvalován členskou schůzí. V případě potřeby je možno též ustavovat dočasné svazácké skupiny. Úkolem svazáckých skupin je plnit usnesení členských a výborových schůzí, ukládat a provádět kontrolu plnění konkrétních úkolů. Podílet se na řešení pracovních, studijních a ostatních problémů členů SSM i ostatních mladých lidí v okruhu své působnosti.
18. Na základě iniciativy mladých lidí a se zřetelem k potřebám a podmínkám ustavují základní organizace a orgány SSM mládežnické pracovní a zájmové kolektivy. Tyto,kolektivy se podílejí zejména na všestranném zvyšování aktivity a tvořivosti mladých lidí.
IV. CELOZÁVODNÍ, PODNIKOVÉ, MÍSTNÍ, MĚSTSKÉ VÝBORY SSM
19. Celozávodní a podnikové výbory SSM
     V průmyslových závodech, na stavbách, v dopravě, v institucích, na státních statcích, v JZD, na středních školách a fakultách, kde je více základních organizací, na návrh okresních výborů SSM zřizují krajské výbory SSM celozávodní, celostaveništní, celoučilištní, celoškolské a fakultní výbory SSM.
     Ve velkých podnicích, na vysokých školách a na celostátních stavbách mohou být na návrh krajského výboru SSM zřizovány českým nebo slovenským ústředním výborem SSM, u akcí celostátního významu ústředním výborem SSM, podnikové, celoškolské a celostaveništní výbory SSM.
     Ústřední výbor SSM může podnikovým výborům a na vysokých školách celoškolským výborům přiznat některá práva okresního výboru. Rozhodujícím celozávodním, celostaveništním a fakultním výborům mohou být na návrh českého a slovenského ústředního výboru SSM přiznána 18
ústředním výborem SSM některá práva okresního výboru SSM.
     V organizacích SSM na vysokých školách mohou být na návrh okresního výboru SSM zřizovány krajským výborem SSM ročníkové, směrové a oborové výbory SSM. Jejich postavení a práva určuje ústřední výbor SSM.
     Všeplenární členské schůze členů nebo konference delegátů všech základních organizací v působnosti podnikových, celozávodních, celostaveništních, celoučilištních, celoškolských a fakultních výborů SSM jsou svolávány z rozhodnutí ústředního výboru zpravidla jednou za dva až tři roky. Mimořádná všeplenární schůze nebo konference může být svolána na žádost jedné třetiny členů příslušné organizace nebo z rozhodnutí vyššího orgánu SSM. Způsob svolání všeplenární členské schůze nebo konference určuje výbor nebo orgán, který o jejím konání rozhodl.
     Všeplenární členská schůze nebo konference projednává a schvaluje zprávu o činností organizace SSM a jejího výboru a zprávu o revizní činnosti od minulé všeplenární členské schůze nebo konference. Posuzuje otázky života a práce mládeže v okruhu své působnosti, přijímá hlavní úkoly na příští období a zaměření činnosti organizace na základě usnesení vyšších orgánů SSM a potřeb i podmínek organizace.
     Všeplenární členská schůze nebo konference volí výbor a revizní komisi. Výbor volí předsedu a další funkcionáře, potvrzuje předsedu revizní komise. Výbor je řídícím a výkonným orgánem mezi všeplenárními členskými schůzemi nebo konferencemi. Pomáhá okresnímu výboru řídit činnost základních organizací, odpovídá za realizaci usnesení vyšších orgánů, všeplenární členské schůze nebo konference. Schází se zpravidla jednou za tři týdny. O své činnosti pravidelně informuje okresní výbor SSM a základní organizace v okruhu své působnosti.
20. Místní a městské výbory SSM
     Ve velkých a střediskových obcích, sídlištních celcích a městech, kde působí více základních organizací, zřizují okresní výbory SSM místní a městské výbory SSM. MV a MěV SSM koordinují činnost všech organizací SSM v okruhu své působnosti. Pomáhají okresním výborům sjednocovat a usměrňovat činnost ZO SSM. Jsou řízeny okresním výborem SSM, který jim stanoví práva a povinnosti na základě směrnice ÚV SSM.
     Místní a městské výbory v okruhu své působnosti zastupují organizace SSM ve styku s národními výbory, s orgány Národní fronty a organizací sdružených v Národní frontě i s jinými organizacemi a institucemi. Sjednocují úsilí všech organizací SSM v okruhu své působnosti k společnému postupu při rozvoji činnosti, zejména při organizování masově politických akcí, veřejně prospěšné činnosti, při rozvoji kulturního, tělovýchovného a společenského života mládeže v místě svého působení. Vytvářejí předpoklady pro všestranné uspokojování oprávněných potřeb a zájmů mladých lidí a pro činnost ZO SSM. Prostřednictvím svých zástupců se zúčastňují práce v národních výborech a orgánech Národní fronty.
     Místní výbor, městský výbor a revizní komise jsou voleny.zpravidla na dva až tři roky na všeplenární členské schůzí členy nebo na konferencí delegáty ze všech základních organizací v místě působení. Způsob svolání určuje okresní výbor SSM. Místní a městský výbor volí předsedu a další funkcionáře.
     V Brně, Košicích, Ostravě, Plzni, lstí nad Labem, případně dalších městech se zvláštním statutem jsou KV SSM zřizovány obvodní výbory SSM, které mají postavení místních výborů SSM. ÚV SSM jim na návrh KV SSM může přiznat některá práva okresního výboru SSM.
V. ORGÁNY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE V OKRESECH A V KRAJÍCH
21. Nejvyšším orgánem okresní, krajské organizace SSM je konference SSM, kterou svolává příslušný výbor zpravidla jednou za dva až tři roky na základě rozhodnutí ústředního výboru SSM.
     Mimořádná konference může být svolána se souhlasem ÚV SSM na žádost nejméně jedné třetiny členů nebo na návrh příslušného výboru či vyšších orgánů SSM. Způsob svolání určuje orgán, který o konání konference rozhodl.
     Konference projednává a schvaluje zprávu o výsledcích činnosti organizace a výborů, zprávu revizní komise, stanovuje hlavní úkoly, volí svůj výbor, revizní komisi a delegáty na konference, sjezdy, potvrzuje složení rady Pionýrské organizace SSM.
22. Okresní organizaci SSM tvoří všechny základní organizace SSM v okrese (s výjimkou organizací SSM v ČSLA a vojsk ministerstva vnitra a PS) a okresní organizace PO SSM.
     Okresní výbor SSM je řídícím orgánem v období mezi konferencemi. Řídí činnost a práci ZO SSM, celozávodních, podnikových, městských a místních výborů SSM, celoškolských a celoučilištních na středních školách, fakultních a celoškolských výborů na vysokých školách a pomáhá jim v jejich činnosti. Odpovídá za činnost okresní organizace, za realizaci usnesení vlastních a vyšších orgánů SSM. Pečuje o politicko-odbornou výchovu funkcionářů.
     Okresní výbor volí ze svých členů předsednictvo, předsedu, místopředsedu, tajemníky okresního výboru a potvrzuje do funkce předsedu okresní revizní komise a předsedu okresní rady PO SSM. Schází se zpravidla jedenkrát za tři měsíce.
     Předsednictvo okresního výboru je výkonným a řídícím orgánem v době mezi zasedáními okresního výboru. Řídí práci, organizuje a kontroluje plnění usnesení. Řídí a kontroluje činnost aparátu okresní organizace. O své činnosti podává zprávy okresnímu výboru SSM.
     Postavení okresní organizace mají obvodní organizace SSM v Praze a Bratislavě.
23. Krajskou organizaci SSM tvoří všechny okresní organizace SSM v kraji a krajská organizace PO SSM.
     Krajský výbor je řídícím orgánem mezi konferencemi. Řídí okresní výbory SSM a v otázkách vymezených statutem výbory, kterým ÚV SSM udělil práva OV SSM. Pomáhá jim v jejich činnosti. V souladu s usnesením vyšších orgánů SSM řeší otázky rozvoje mládežnického hnutí v kraji, kontroluje plnění usnesení, pečuje o výběr a politicko-odbornou přípravu funkcionářů a rozmisťuje kádry.
     Krajský výbor volí ze svých členů předsednictvo, sekretariát, předsedu, místopředsedu, tajemníky krajského výboru a potvrzuje do funkce předsedu krajské revizní komise a předsedu krajské rady PO SSM. Schází se zpravidla jedenkrát za tři měsíce.
     Předsednictvo krajského výboru je výkonným a řídícím orgánem. V době mezi zasedáními krajského výboru SSM řídí práci, organizuje a kontroluje plnění usnesení. O své činnosti podává zprávu KV SSM.
     Sekretariát krajského výboru je operativním, výkonným a kontrolním orgánem v řízení běžné práce. Organizačně zajišťuje plnění usnesení krajského výboru a jeho předsednictva. Řídí a kontroluje práci aparátu v krajské organizaci SSM. O své činnosti podává zprávu krajskému výboru SSM.
     Postavení krajské organizace mají městské organizace SSM v Praze a Bratislavě.
VI. ORGÁNY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE V ČSR A SSR
24. Územní organizaci Socialistického svazu mládeže v České socialistické republice tvoří krajské organizace v ČSR. Krajské organizace v SSR tvoří územní organizaci SSM ve Slovenské socialistické republice.
     Nejvyšším orgánem Socialistického svazu mládeže v ČSR je sjezd SSM v České socialistické republice a v SSR sjezd SSM ve Slovenské socialistické republice. Sjezdy svolává český a slovenský ústřední výbor zpravidla jednou za pět let z rozhodnutí ústředního výboru SSM.
     Mimořádný sjezd může být svolán se souhlasem ústředního výboru SSM, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů SSM v ČSR nebo SSR, a nebo na žádost ČÚV nebo SÚV SSM. V naléhavém případě může mimořádný sjezd svolat ÚV SSM.
     Sjezd projednává a schvaluje zprávu o činnosti českého a slovenského ústředního výboru, české a slovenské ústřední revizní komise, určuje zaměření činnosti územní organizace vycházeje z podmínek České a Slovenské socialistické republiky a usnesení ústředního výboru SSM.
     Sjezdy volí český a slovenský ústřední výbor SSM, českou a slovenskou ústřední revizní komisi. Potvrzují složení české nebo slovenské ústřední rady PO SSM. Český a slovenský ústřední výbor SSM volí předsednictvo, sekretariát, předsedu, místopředsedu a tajemníky. Potvrzuje do funkce předsedu české a slovenské ústřední revizní komise; předsedu české a slovenské ústřední rady PO SSM.
25. Český a slovenský ústřední výbor SSM jsou řídícími orgány mezi sjezdy v ČSR a SSR. Řídí příslušné krajské výbory SSM, českou a slovenskou ústřední radu Pionýrské organizace SSM. Zabezpečují plnění usnesení sjezdů SSM a ústředního výboru SSM. Scházejí se zpravidla třikrát do roka.
     Předsednictva českého a slovenského ústředního výboru SSM jsou výkonnými a řídícími orgány pro řízení práce mezi zasedáními svých ústředních výborů. O činnosti podávají zprávy českému a slovenskému ústřednímu výboru SSM.
     Sekretariáty českého a slovenského ústředního výboru SSM jsou operativními, výkonnými a kontrolními orgány.k řízení běžné práce, především k organizování plnění usnesení. Řídí a kontrolují práci aparátu SSM ve své působností. O činnosti podávají zprávy svému ústřednímu výboru SSM.
     Český a slovenský ústřední výbor SSM jsou řízeny ústředním výborem SSM, který informují o činnosti a skládají mu účty ze své práce.
VII. NEJVYŠŠÍ ORGÁNY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
26. Socialistický svaz mládeže je tvořen územními organizacemi v ČSR a SSR a ústředně řízenými organizacemi SSM.
     Nejvyšším orgánem .Socialistického svazu mládeže je sjezd svolávaný ústředním výborem zpravidla jednou za pět let.
     Mimořádný sjezd může být svolán na žádost nejméně jedné třetiny všech členů SSM, nebo na návrh českého a slovenského ústředního výboru, nebo z iniciativy ústředního výboru SSM. Způsob svolání sjezdu stanoví ústřední výbor SSM.
     Sjezd projednává a schvaluje zprávu ústředního výboru SSM a ústřední revizní komise. Projednává a řeší nejzávažnější otázky života a práce dětí a mládeže, schvaluje hlavní úkoly a směry činnosti, Stanovy SSM, Programové a organizační, zásady PO SSM. ,
     Volí ústřední výbor SSM, ústřední revizní komisi SSM. Potvrzuje složení ústřední rady Pionýrské organizace SSM.
27. V období mezi sjezdy je ústřední výbor SSM nejvyšším řídícím orgánem Socialistického svazu mládeže. Rozpracovává závěry sjezdu, určuje hlavní úkoly, koncepční a obsahové zaměření činnosti SSM. Řídí nižší orgány SSM. Schází se zpravidla třikrát do roka.
     K projednání závažných obsahových otázek může ústřední výbor rozhodnout o svolání celostátní konference SSM. Usnesení celostátní konference je po schválení ústředním výborem SSM závazné pro všechny orgány, organizace a členy SSM.
28. Ústřední výbor volí ze svých členů předsednictvo, sekretariát, předsedu, místopředsedy, tajemníky ústředního výboru a potvrzuje do funkce předsedu ústřední revizní komise a předsedu ústřední rady PO SSM.
     Předsednictvo ústředního výboru řídí v době mezi zasedáními ústředního výboru práci, organizuje a kontroluje plnění usnesení UV SSM.
     Sekretariát ústředního výboru řídí a kontroluje práci aparátu SSM, řeší běžné operativní a organizační úkoly.
     Předsednictvo a sekretariát o své činnosti podávají zprávy ústřednímu výboru SSM.
VIII. JEDNOTA SSM A DIFERENCOVANÝ PŘÍSTUP K VĚKOVÝM A SOCIÁLNÍM SKUPINÁM
29. Socialistický svaz mládeže všestrannou činností neustále upevňuje ideovou, organizační, akční a internacionální jednotu všech sociálních a věkových skupin československé mládeže.
30. Diferencovaný přístup k pracující a studující mládeži je vyjádřen organizační strukturou SSM, postavením a úlohou rad na všech stupních řízení. jsou to:
     - rady pro mládež pracující v průmyslu, stavebnictví, dopravě, službách, úřadech a institucích,
     - rady pro mládež pracující v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství,
     - rady pro středoškolskou mládež.
     Rady jsou metodickými, odbornými a z pověření příslušných orgánů SSM i řídícími organy. jsou schvalovány na zasedáních příslušných orgánů SSM a pracují pod jejich vedením.
31. Diferencovaný přístup k vysokoškolské mládeži je vyjádřen postavením a úlohou vysokoškolských orgánů, jejich práva a povinnosti jsou vymezeny ústředním výborem SSM v zásadách pro jejich práci.
32. Organizace SSM v ozbrojených silách se ve své činnosti řídí Stanovami SSM a pracují na základě usnesení sjezdu, ústředního výboru SSM, pokynů příslušných politických orgánů ozbrojených sil a směrnic pro práci SSM v ČSLA a SNB.
     Spolupracují se základními organizacemi SSM, především na školách a v místě bydliště, s pionýrskými skupinami a oddíly, zejména při vojensko-vlastenecké a branné výchově dětí a mládeže.
IX. PIONÝRSKÁ ORGANIZACE SSM
33. Pionýrská organizace SSM je dětskou socialistickou organizací, nedílnou, relativně samostatnou součástí SSM.
     Ve své činnosti vychází ze Stanov SSM a usnesení orgánů SSM. Cíle, úkoly a podmínky členství v PO SSM jsou vyjádřeny v Programových a organizačních zásadách PO SSM. Její relativní samostatnost je vyjádřena postavením a úlohou orgánů PO SSM.
     Rady Pionýrské organizace jsou voleny na konferencích pionýrských pracovníků, které jsou svolávány příslušnými územními orgány SSM a PO SSM, zpravidla před konferencemi a sjezdy SSM. Rady PO SSM jsou řízeny příslušnými územními orgány SSM a příslušnými konferencemi a sjezdy potvrzovány.
     PO SSM má vlastní symboliku vycházející z revolučních tradic pokrokového dětského a mládežnického hnutí.
X. MAJETEK A HOSPODAŘENÍ SSM
34. Majetek SSM slouží k všestrannému rozvoji činnosti SSM a jejímu ekonomickému zajištění. Je ve společném vlastnictví celé organizace. Tvoří jej hmotné a finanční prostředky získané z členských příspěvků, z výnosů plynoucích z vlastní činnosti SSM, darů a jiných příjmů.
     Všechny orgány, organizace a členové SSM jsou povinni se společným majetkem nakládat hospodárně, využívat jej ke stanovenému účelu a starat se o jeho řádnou ochranu, údržbu, obnovu a rozšiřování.
35. Hospodaření s hmotným a nehmotným majetkem SSM musí být v souladu s právními předpisy a směrnicemi pro hospodaření v SSM. Hospodaření SSM se řídí podle rozpočtu, který je sestavován a schvalován na období kalendářního roku.
36. Socialistický svaz mládeže jako celek má ze zákona právní subjektivitu. Právní subjekty, které za SSM v rozsahu své působnosti mohou vlastním jménem nabývat práv a zavazovat se, jsou: ústřední výbor SSM, český ústřední výbor SSM, slovenský ústřední výbor SSM, krajské výbory SSM, městské výbory SSM v Praze a Bratislavě, podnikové, celozávodní a celostaveništní výbory SSM, celoškolské a celoučilištní výbory SSM na středních školách, celoškolské a fakultní výbory SSM na vysokých školách, městské výbory SSM, základní organizace SSM a pionýrské skupiny.
     Právní subjektivitu mají rovněž účelová zařízení zřizovaná ústředními orgány SSM.
     Právní subjektivitu nemají ZO SSM mládeže připravující se na budoucí povoláni.
37. Statutárními orgány v hospodářskoprávních vztazích jsou: sekretariát ÚV SSM, sekretariát ČÚV SSM, sekretariát SÚV SSM, sekretariáty krajských výborů a městských výborů SSM v Praze a Bratislavě, výbory základních organizací SSM, podnikové, celozávodní, celostaveništní, celoškolské a celoučilištní výbory SSM na středních školách, celoškolské a fakultní výbory SSM na vysokých školách, městské výbory SSM, u pionýrských skupin a účelových zařízení jejich vedení.
38. Orgánům a organizačním složkám s právní subjektivitou jsou svěřovány do správy části majetku SSM potřebné k plnění jejich úkolů.
39. Ústřední výbor, český ústřední výbor a slovenský ústřední výbor SSM mohou k zajišťování úkolů SSM zřizovat podniky a hospodářská zařízení ve smyslu právních předpisů a svěřovat jim do správy hmotné a finanční prostředky.
     Orgán, který podnik nebo hospodářské zařízení zřizuje, vydá jeho zřizovací listinu a schválí jeho statut.
40. Členové SSM a PO SSM platí při vstupu do organizace zápisné, jehož výši určuje UV SSM, který rovněž schvaluje vý"si a způsob placení členských příspěvků SSM a PO SSM.
XI. REVIZNÍ ORGÁNY SSM
41. Ke kontrole hospodaření SSM jsou v základních organizacích, které mají právní subjektivitu, a pionýrských skupinách voleni revizoři a na všeplenárních schůzích, konferencích a sjezdech revizní komise SSM. Revizní komise volí svého předsedu.
42. Revizoři a revizní komise prověřují hospodaření příslušných orgánů SSM a jim podřízených složek, péči o získání a způsob využívání finančních prostředků, hospodaření s majetkem SSM, celkové plnění rozpočtů a evidenci členů SSM.
     Předseda revizní komise a revizoři se zúčastňují jednání příslušných orgánů SSM s právem poradního hlasu.
     Činnost revizorů a revizních komisí se řídí směrnicemi, které schvaluje ústřední výbor SSM.
XII. SYMBOLIKA SSM
43. Symboliku Socialistického svazu mládeže tvoří prapor a znak Socialistického svazu mládeže:
     Provedení a způsob používání symboliky určuje ústřední výbor SSM, který také rozhoduje o kroji SSM a PO SSM a o způsobu jeho nošení.
Ústřední výbor SSM
© SSM 1987
HTML design © Radek Klempera 1999