Alternativní energie 2
aneb
Nadějí jsou slunce a vítr
Německo a Dánsko vyhlásily v listopadu ambiciózní programy rozvoje především solární energie. I další vyspělé státy kladou na hledání a rozvoj alternativních zdrojů stále větší důraz. Solární energetika má podle odborníků velkou budoucnost a již nyní se rozvijí velmi vysokým tempem - letošní růst tohoto odvětví se odhaduje na 30 procent. V roce 2050 by podle některých odhadů měla energie Slunce zajišťovat plnou polovinu veškeré světové spotřeby elektřiny. Pozadu nezůstává ani rozvoj větrné energie - která se stává alternativou nejen pro pobřeží, ale i vnitrozemské oblasti.
Slunce ročně vyzáří k Zemi asi 900 biliard kilowatthodin. To je 10 000krát víc energie, než v současnosti potřebuje celá naše planeta. Tento obrovský zdroj stojí od počátku 90. let v centru zájmů nejen ekologů, ale, a to je pro jeho rozvoj podstatnější, i politiků a představitelů průmyslu. Podle odhadů odborníků v příštím století ztratí konvenční způsoby získávání energie na významu. Zásoby ropy totiž vystačí lidstvu - pokud by je využívalo současným tempem - jen asi na 40 let, zemního plynu na 65 let. Jen uhlí má planeta k dispozici na 233 let. Spalování uhlí je ovšem z ekologického hlediska tou nejhorší variantou. Také atomová energie se nezdá dostatečnou náhradou. V současnosti je ve světě přes 420 funkčních atomových elektráren, které pokrývají 17 procent celosvětové spotřeby energie. Ovšem aby pokryly jen tento podíl v roce 2050, muselo by jich přibýt dalších 145. Slunce a vítr jsou lepší a v budoucnosti i levnější alternativou.
Německý projekt
Představa spolkového ministerstva výzkumu je jasná. Během dvou let by se Německo mělo dostat na světovou špičku v oblasti rozvoje a využívání solární energie. V rámci nově vyhlášeného programu se má u našich sousedů již v roce 1999 zvýšit kapacita výroby slunečních baterií na více než 40 megawattů ročně, což je třetina současné celosvětové produkce a více než desetinásobek nynější německé výroby. Zároveň by tak měla být těsně překročena nynější kapacita největšího světového producenta solární technologie - Spojených států.
Programu se dostane finanční podpory z veřejných zdrojů ve výši téměř třicet milionů marek, další prostředky poskytnou firmy Shell, RWE a Pilkington. Představitelé spolkové vlády počítají i s tím, že se podaří díky programu vytvořit pracovní příležitosti v nově budovaných továrnách v Gelsenkirchenu a v Alzenau, které poskytnou práci téměř třem tisícům lidí.
Jedním z hlavních důvodů, které zatím brzdily větší rozvoj využívání sluneční energie, je její - v porovnání s klasickými technologiemi - příliš vysoká cena. Jedna kilowatthodina elektřiny získané ze sluneční energie nyní v Německu přijde asi na 1,50 až 1,80 marky, což je sedmkrát až devětkrát více než při využívání tradičních zdrojů. Pokud ovšem dojde v nejbližší době k hromadné výrobě solárních článků a především k jejich zdokonalování, měly by se v průběhu pěti let snížit dosavadní náklady na polovinu.
Mnichovská alternativa
Rozsáhlé projekty, které mají být v Německu realizovány, se týkají také větrné energie. V březnu letošního roku oznámili představitelé městského zastupitelstva, že na podzim bude v Mnichově postavena sto metrů vysoká větrná elektrárna, která bude zásobovat proudem na tisíc domácností. Zařízení firmy Enercon je vybaveno rotorem s třemi křídly o průměru 66 metrů, která se ve větru otáčejí rychlostí 19 otáček za minutu. Podle slov mnichovského starosty Hepa Monatzedera (Zelení) chce město tímto zařízením dokázat, že větrná energie se dá využívat i ve vnitrozemí. Zařízení o výkonu 1,5 megawattu je umístěno na skládce na okraji města u dálnice do Norimberka a náklady na výstavbu se odhadují na čtyři miliony marek. Podle výpočtů městkého energetického podniku Stadtwerke sníží větrná elektrárna množství emisí zplodin kysličníku uhličitého o 2230 tun za rok.
Příklad Samsö
Zajímavý projekt, který by měl dokázat, že lze vyrábět energii pouze s využitím alternativních zdrojů, představilo počátkem listopadu také Dánsko. Vláda na něj zatím vyčlenila v přepočtu 350 milionů korun. Tvůrci projektu počítají s tím, že ostrov Samsö bude kompletně převeden na samozásobování obnovitelnými energiemi. Podle dánské ministra životního prostředí Svena Aukena bude na ostrově mezi Jutskem a Švédskem po přechodné, maximálně desetileté fázi veškerá elektřina pocházet z větrných mlýnů a teplo ze spalování slámy a dřeva. V dopravě se bude v první fázi usilovat o přechod na elektromobily, jejichž baterie se budou rovněž dobíjet z větrných mlýnů.
Dánská vláda chce podle Aukena na příkladu ostrova Samsö dokázat proveditelnost přechodu na obnovitelné zdroje energie. V celostátním měřítku usiluje o to, aby se právě z těchto zdrojů do roku 2030 pokrývalo 35 procent celkové spotřeby energií. Největší měrou se na tomto záměru mají podílet větrné mlýny, v jejichž výrobě a vývozu drží Dánsko světový primát.
© Milan Kruml: Nadějí jsou Slunce a vítr, TÝDEN 48/97, str. 98 a 99
HTML design © Radek Klempera 1998
